Všechny, které jsem kdy líbal,
mají už muže a spoustu dětí,
někde stala se chyba,
kdo za to může, že mám v koši smetí.
Moniko, už si tě nevzpomínám,
Moniko, došli jsme každý jinam,
Moniko v sukýnkách nad kolena,
Moniko, znám tě jen podle jména,
Moniko, uhasl uhlík žáru,
Moniko, v pět večer v minibaru.
Kočár s růžovými pentlemi
projíždí městem, zase je zima,
pojď, budem se živit písněmi,
prodáme srdce s bolestma svýma.
Moniko, už si tě nevzpomínám,
Moniko, došli jsme každý jinam,
Moniko v sukýnkách nad kolena,
Moniko, znám tě jen podle jména,
Moniko, uhasl uhlík žáru,
Moniko, v pět večer v minibaru.
Před hlavní poštou křižují se všechny cesty,
v trafice prodávají pohlednice
a v rámci svého srdce každý hledá kousek štěstí,
pro sebe nejvíce.
Na prstech jedné ruky spočítal bych bolesti
hlavy, jedna je tady.
Říkáš že máš dva hezké kluky,
oba jsou zdraví, jo bývali jsme mladí
Moniko, už si tě nevzpomínám,
Moniko, došli jsme každý jinam,
Moniko v sukýnkách nad kolena,
Moniko, znám tě jen podle jména,
Moniko, uhasl uhlík žáru,
Moniko, v pět večer v minibaru.